Naši partneři
patchwork Venda Kamená

patchwork Venda Kamená

Síť mateřských center

ZOO Ohrada

Aperio

Attavena o.p.s

 Agentura Kultur KOntakt

radambuk


Co dělat když.....je dítě v šoku

Autor:Bc. Kateřina Kučerová
Tento článek byl převzat z 
časopisu Máma a já



Šok - slovo často používané v hovorovém jazyce. Výraz, který máme tendenci použít v okamžiku, kdy chceme sdělit, že jsme právě prodělali větší či menší duševní otřes. Vzpomeňme, jak často jsme z úst vypustili větu: „Byl(a) jsem z toho v šoku...“ Časté používání tohoto výrazu může vést k domněnce, že šok vlastně není nic zvláštního či nebezpečného. Opak je pravdou. Skutečný šok (v lékařství) je velmi vážný, život ohrožující stav, který vyžaduje okamžité řešení. Bez zdravotního zásahu může šok skončit smrtí.

 


   V obecném povědomí se však tento stav často zaměňuje za výše uvedené psychické stavy!


 

 Šokem je ohroženo každé dítě s větším krvácením (nejčastější příčinou je úraz), průjmem, dítě dehydratované či popálené. Taktéž dítě s infekcí, bolestmi či alergií na jakoukoliv látku (v tomto případě mluvíme o anafylaktickém šoku) je ohroženo rozvojem šoku. Velmi orientačně lze šok charakterizovat jako stav, kdy dochází k selhání krevního oběhu a k poruše prokrvení všech tkání, a kdy jsou porušeny funkce všech životně důležitých orgánů.

Hlavními příznaky šoku jsou nápadná bledost a studený pot. Dále pak zrychlený tep, který je navíc špatně hmatný, žízeň, pocit na zvracení, povrchní dýchání (zrychlené). V pozdější době se může připojit i porucha až ztráta vědomí.


 

Co tedy dělat?


 

V rámci první pomoci je třeba odstranit příčinu šoku (nebo se o to alespoň pokusit), ošetřit zranění, odstranit alergen (v případě anafylaktického šoku).

Dále se řídíme protišokovými opatřeními – „pravidlem 5T“


 

Teplo – přestože samo o sobě stav dítěte výrazně nezlepší, snažíme se zabránit možnému podchlazení tím, že ho podložíme a překryjeme teplou pokrývkou (dekou, bundou, kabátem..).

Ticho – opět, přestože samo o sobě stav dítěte příliš neovlivní je vhodné zajistit v rámci možností klid (např. odsunout dítě od místa nehody). Dítě uklidňujeme neustálým kontaktem. Je vhodné na něj tiše promlouvat, utišovat ho.

Tekutiny – přestože může postižené dítě mít velkou žízeň, je velmi důležité tekutiny NEPODÁVAT!!!! , jelikož hrozí zvracení  s možným následným vdechnutím zvratků. Rty, případně obličej můžeme pouze lehce otírat např. vlhkým kapesníkem.

Tišení bolesti – zajistíme pouze ošetřením zranění, léky tlumící bolest NEPODÁVÁME!!!!

Transport – co nejrychleji přivoláme lékařskou pomoc (tel. 155), která zajistí odborný odvoz postiženého. Improvizovaný transport je vysoce rizikový, proto pokud je to možné přenecháme tento úkon  Rychlé záchranné pomoci.


 

Dítě uložíme  do protišokové polohy - poloha na zádech s dolními končetinami zvýšenými o cca 30 cm. ( Pozn. dítě můžeme  položit na tvrdou podložku a tu poté nadzvednout tak aby nohy dítěte byly výše než hlava a aby podložka svírala z podlahou úhel cca. 30°)


 

nebo lze použít také tzv.autotransfuzní polohu - dítě leží na zádech, ruce a nohy má zvednuty pokud možno kolmo k  podlaze. V případě, že není poraněna krční páteř, můžeme též zvolit  polohu stabilizovanou (viz. obrázek) Pokud by došlo ke ztrátě vědomí a zástavě dýchání a srdce neprodleně zahájíme umělé dýchání se srdeční masáží.


 

                PAMATUJTE!  Jakmile je dítě v šoku, volejte ihned pohotovost!


 

Závěrem si řekněme  ještě několik slov k výše zmiňovanému anafylaktickému šoku. Jedná se v podstatě vystupňovanou alergickou reakci na nějaký podnět. Nejčastěji se jedná o alergie na hmyzí  bodnutí.

Příznaky - postižené dítě zbledne, začne otékat jak zvenčí tak i zevnitř (celotělový otok, který je nejdříve viditelný na očních víčkách), zužují se mu průdušky, ztrácí vědomí.

První pomoc - dítě musí co nejrychleji dostat vhodné léky, jinak hrozí udušení a zástava srdce. Proto na nic nečekejte a okamžitě volejte lékařskou pomoc - tel. 155 ( případně okamžitě sami dopravte dítě do nemocnice). Je také vhodné dítěti uvolnit oblečení, povolit oděv, aby mohlo dobře dýchat.V případě zástavy dýchání či srdeční zástavy zahajte neprodleně kardiopulmonální resuscitaci.

 Naštěstí je tento stav poměrně vzácný a většina dětí alergických na hmyzí bodnutí má pouze rozsáhlejší otoky (ani ty však nepodceňujte a raději mějte v domácí lékárničce vhodné antihistaminikum)


 

Příště:

Co dělat, když......

       ......když má dítě poraněnou hlavu......


 

Stabilizovaná poloha

Jedná se o polohu, do které dítě ukládáme v případě, že je v bezvědomí, avšak samostatně dýchá. V této poloze je dítě v bezpečí, jelikož je zabráněno zapadnutí jazyka či vdechnutí možných zvratků


PAMATUJTE!!

Nikdy stabilizovanou polohu nepoužívejte v případě, že máte podezření na poranění páteře!!


Postup - dítě obraťte obličejem k sobě-předsuňte bradu -paži, která je k vám blíže srovnejte podél boku dítěte a podsuňte ji pod hýždě -druhou paži ohněte přes hrudník -bližší nohu pokrčte -uchopte dítě za oděv na boku a překulte je směrem k sobě -rukou mu hlavu podložte a koleno mu opřete o podložku -zkontrolujte (opakovaně), zda dítě nemá ucpaný nos či ústa a zda skutečně dýchá -volejte lékařskou pomoc a zůstaňte u dítěte dokud nedorazí 


(C) by Mateřské centrum MÁJ 2008